Jak jsme učili  Nelušku poslechnout na povel.

 

 Vím že asi těžko budeme chtít z našeho mazlíčka vycvičeného obranáře  jako dejme tomu jsou psi velcí.

Ale přece jenom poslouchat se musí, a pár povelů ,které bude zvládat se určitě hodí.

Píše se v učených knihách že s výcvikem se má začít až po půl roce. Nevím, nám se u pejsků osvědčilo, že není na škodu začít co nejdříve, .A to formou hry.

Je jasné že ze začátku to nebude žádná sláva,počítá se s tím.

ODBOČKA: Nelouš je dnes v necelých dvou letech naučená, že i když máme velikou zahradu, plnou záhonků, ona tak celý den pobíhá, neexistuje aby vběhla na jediný záhon. I když jde někdo cizí kolem plotu a ona běží oznámit  zaštěkáním k plotu, že tady bydlíme my, a přestože by to měla přes záhon pár kroků, oběhne celou tu řadu záhonků, a k plotu běží po cestičkách. A na toto nebylo ani moc potřeba učení. Toto zvládala už  v půlroce.

.

Takže jako první si hned na začátku s celou rodinou ujasníme pravidla.

Pejsek musí reagovat na povely pokud možno krátké  a s důrazným přízvukem. V žádném případě,  neuspějete, když budete na pejska volat 4 členové rodiny, a každý jiným povelem,( například : pocem, k noze, vrať se, neutíkej…)Špatně.!!!

Domluvíme na pravidlech, takže budou platit povely které si určíme stejné pro všechny členy rodiny.

 JE DOBRÉ ZAČÍT HROU A TO NAPŘÍKLAD APORTOVÁNÍM. Upozorňuji že si na sebe ušijete bič, ale oni to tak milují. Jakmile se to pejsek naučí, nebude koukat zda právě koukáte na televizi, nebo podřimujete v sedačce, a bude vám ,,cpát až pod nos cokoliv za hračku s tím že ji chce házet.no a to je právě ten krásný kontakt s naším miláčkem.

.  Takže vybereme si společně hračku kterou budeme mít na aportování, posadím pejska vedle sebe, přidržím, a hodím aportík.

 Většinou pejsek  vyletí sám za hračkou, takže se jej snažím vteřinku přidržet, a pustím ho až po slovu DONES. Ze začátku k hračce doběhne, ale začne si s ní hrát, takže je na vás ho přesvědčit, že pokud vám ji nedonese zpátky nebude se házet znovu.  Že je to hra,  pejsek hodně brzo pochopí..Stane se že při vraceni se k vám, mu několikrát aport  upadne, nebo zapomene co po něm chcete, takže opakuji několikrát dones, dones. Jakmile se zadaří, pejska pochválíme pohladíme, asi  se začne o hračku s vámi přetahovat, , (klidně se přetahujte, toto je moc dobré na zoubky, ale k tomu se taky dostaneme.) Jakmile ale chcete hračku hodit znovu, musí pejsek umět poslechnout na slovo PUST .

  Další povely se snažíme učit venku, kde jej ale nic a nikdo nerozptyluje.

. Mezi další hlavní a důležité povely patři ČEKEJ

  Pokud se pejsek rozběhne před vámi  a má se zastavit, zavolám důrazně- ČEKEJ. Je samozřejmostí, že mám u sebe pro začátek kousíček dobrůtky.( piškot). Já většinou zároveň s povelem zvednu ruku a vztyčím ukazováček, měl by se zastavit  čekat, pomalu k němu docházím prst stále vztyčený, a opakuji čekej, ,nesmi utíkat ke mně, nebo pryč, když k němu dojdu, pochválím dám palmsek..

 Toto  by měl ovládat dokonale,  momentálně  tento povel taky vypilováváme.

 

Odbočka: naše jezevčice Kačka jej ovládala tak dokonale, že NEEXISTOVALO ABY MI POKUD ŠLA PŘEDEMNOU VEŠLA DO SILNICE .  venku jsme chodili bez vodítka bez obavy že by nějak utekla, nebo odběhla.

Je fakt že není dobré S JORKY  riskovat, nevíte kdy se ten drobeček lekne a udělá něco nepředpokládaného, Takže doporučuji raději s vodítkem, Už i jako ochrana před velkými psy, které neznáte a nevíte co mohou udělat.

Jako další povel máme nacvičeno přechod přes silnici, to i v případě že je na vodítku.

Takže dojdeme na kraj silnice, zastavíme se, i když je jasné že nic z žádné strany nejede. Ale pejsek  se musí naučit že na kraji silnice se MUSÍ zastavit . Takže stojím, řeknu ČEKEJ.

 Pak  řeknu JDEME a zároveň s mávnutím ruky přecházíme silnici, Mávnutím ruky pejskovi vlastně ukážu že se musí rychle, A Nelča letí jak drak.

Další povel je  přivolání si pejska k sobě. Tady používám povel KE MNĚ.  Není to stejné jako povel aby čekal, tímto povelem musí pejsek ke mně přiběhnout  ,připadně na další povel SEDNI  si sednout, ale na tom už tak nebazírujeme. Samozřejmě zase odměňujeme dobrůtkou.

 

Další odbočka: když byla dcera malá, sotva chodila a začínala se učit mluvit, jedním s prvních jejích slov byl povel   k noze, Měli jsme tehdy na zahradě pejska, co se jmenoval  Ben. Byl to kříženec vlčáka s kolii, a byl nádherný. A  naše cácorka  za ním běhala po zahradě, plácala se do kolínka a volala ,,Bene koze, Bene koze, což mělo znamenat: Bene k noze. A Ben fakt poslechl a přiběhl k ní.

 

 Časem jsme Nelču ještě jen tak  navíc naučili  povel LEHNI, ale to už bylo víceméně jen jako způsob hraní protože Nelouš se ,,rozvalila na zemi, s vědomím že něco dobrého dostane.

 Myslím že  je samozřejmé že na slovo NESMÍŠ,  NEBO FUJ,  ,podle situace,!!(ono slovo fuj se moc nehodí když vám pejsek očuchává krásnou přítelkyni, nebo nadřízeného) musí pejsek reagovat na sto procent . Je potřeba tento povel fakt říci důrazně,

Pejsek vlastně stejně reaguje na intonaci hlasu. Proto není potřeba křičet, řvát..

Odbočka: pokud držím na ruce jakoukouliv dobrůtku a Nelča má u ní i čumáček, pokud opakuji fuj, Nedotkne se  jí, teprve při povelu VEM SI,si toto vezme. tímto povelem  taky pejska naučíme že v žádném případě!! NESMÍ SEBRAT   co najde venku

 

ODBOČKA: když jsme mívali Kačku( jezevčici) dcera si s ní hrávala, a  stávalo se že jsem přišla do pokoje, Kačka ležela ,hlavu omotanou obvazem, A dcera nad ní ukňouraným hlasem promlouvala“ au au, jsi nemocná, to bolí, a Kačka tu nemocnou fakt dělala. Jen jsem ale promluvila nahlas:, ,,Co se to tu děje?“ Kačka vyskočila jak když jí píchne a obvazy lítaly kolem..

  DALŠÍ ODBOČKA:  Nedávno jsem si všimla že zatím co já tu zírám do monitoru, Manžel sedící většinou kousek ode mne na sedačce,   naučil Nelouše spousty věcí s kterými si hrají. . téměř u toho nemluví, jen šeptá krátké povely, a Nelča dělá vše s úplným zaujetím.

Příklad:: sedí vedle sebe na sedačce, Manžel vezme plyšáčka co mu donesla, vyhodí ho do výšky a nechá dopadnout před Nelču, Ta sedí a upřeně na  manžela  kouká, ten  pak zašeptá: ted ty,   a Nelinka vezme plyšáka do zubů, vyhodí ho do vzduchu a nechá upadnout . A čeká, Je přece řada na tom druhém. Tak sedi a pohazují si…

 

04.02.2008 11:19:42
jitula
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one